Průvodce světem lodních kontejnerů

 

Základní terminologie

Vysvětlení některých pojmů, souvisejících s přepravními kontejnery:

ISO: Mezinárodní organizace pro normalizaci vytváří normy pro různá odvětví průmyslu, včetně výroby přepravních kontejnerů. Existuje několik norem, vztahujících se ke kontejnerům. Normy ISO 668 a ISO 1496 určují požadavky na jejich rozměry. Norma ISO 1161 stanoví parametry rohových odlitků, jež jsou důležité pro celkovou pevnost kontejneru. Vyskytují se i kontejnery, které nejsou vyrobeny v souladu s ISO normami a neodpovídají jejich požadavkům.

High Cube: Přepravní kontejner, který je o jednu stopu (30 cm) vyšší než běžný kontejner.

TEU: označení vyplývající z anglického „Twenty-foot equivalent unit“. Jedná se o jednotku objemové kapacity kontejenru. Kontejner velikosti 20´ je TEU, kontejner velikosti 40´ je dva TEU.

General Purpose (Dry Storage): zkráceně GP (DS) – kontejner pro všeobecné použití. Nejběžnější a zdaleka nejrozšířenější typ kontejneru.

Tare Weight (Empty): hmotnost prázdného kontejneru.

Max Load (Net): maximální hmotnost nákladu, který je možno v kontejneru bezpečně přepravit. Někdy je tento prametr označován jako čistá hmotnost, míněno čistá hmotnost samotného nákladu. Celková hmotnost nákladu však musí být rovnoměrně rozložená po celé ploše podlahy kontejneru. Malé a obvzláště těžké předměty musí být umístěny pomocí dalších prvků, zajišťujících roznos hmotnosti do větší plochy podlahy.

Maximum Gross Weight (MGW): maximální hmotnost plně naloženého kontejneru. Jedná se o součet položek „Tare Weight“ a „Max Load“.

Door Height: výška vrat je zpravidla o něco nižší než vnitřní výška kontejneru, a to kvůli ocelové rozpěře v horní části vrat, zajišťující dostatečnou pevnost kontejenru. Jde o totéž, jako u dveří domu, které rovněž nikdy nesahají až ke stropu.

Refrigerated Container Length: chladicí kontejenry mají obvykle 2´ (60 cm) přepravního prostoru obětováno ve prospěch chladicího zařízení, které v nich udržuje požadovanou teplotu.

 

Variabilita rozměrů, hmotností a dalších parametrů

Normy ISO, upravující velikosti přepravních kontejnerů, dávají výrobcům určitou volnost, pokud jde o požadované rozměry. Obvykle uvádí minimální (a)nebo maximální hodnotu pro konkrétní rozměr.

To ve skutečnosti znamená, že u různých kontejnerů stejné velikosti a typu můžou existovat určité rozdíly v konkrétních rozměrech. To platí jednak při porovnání mezi výrobci, jednak také při porovnání různých produktových řad jednoho výrobce. Ve většině případů nejsou rozdíly větší než než 1 cm, což je číslo vzhledem k celkové velikosti kontejneru zanedbatelné.

Obecně platí, že u vnějších rozměrů různých kontejnerů jsou rozdíly nepatrné, protože musí být možné všechny spojit dohromady, a to mnohdy i automatickou manipulační technikou (kontejnerové terminály). Rozměry jako například výška vrat nebo vnitřní délka se pak mohou lišit o něco více.

 

 

 

 

 

Další oblastí variability jsou hmotnosti. Někteří výrobci kontejnerů například vyrábějí kontejnery s vyšší než normou stanovenou minimální požadovanou nosností, čímž dosahují například vyšší odolnosti vůči nešetrné manipulaci s kontejnerem, avšak na úkor jeho hmotnosti, která je v důsledku použití nadstandardně pevných prvků vyšší. Tím se pak snižuje maximání povolená hmotnost nákladu.

Existuje mnoho možných konfigurací kontejnerů. Není možné pokrýt všechny variace.

 

Identifikace kontejnerů

Každý kontejner je identifikován kódem, specifikovaným normou ISO 6346.

 

 

První tři písmena identifikují majitele nebo operátora kontejneru. Každý identifikační kód musí být zaregistrován u „Bureau International des Conteneurs“ v Paříži. Jedna společnost může mít registrováno více identifikačních kódů.

Čtvrté písmeno identifikuje kategorii výbavy kontejneru. „U“ – nákladní kontejner, „J“ – odnímatelné vybavení související s nákladním kontejnerem, „Z“ – přívěsy a podvozky.

Šest číslic značí sériové číslo kontejneru.

Sedmá číslice je číslicí kontrolní.

Každý kontejner je dále identifikován čtyřznakovým alfanumerickým kódem.

První dva znaky identifikují velikost kontejneru, přičemž první značí jeho délku a druhý značí jeho šířku a výšku.

Druhé dva znaky identifikují znaky a charakteristiky kontejneru.

 

Kontejnerové společnosti

Jak již již zmíněno, existují určité rozdíly v rozměrech a hmotnostech kontejnerů různých výrobců. Většinou je velmi obtížné najít informace o konkrétním kontejneru. V ojedinělých případech je může dohledat přepravní společnost, která kontejner původně vlastnila a používala.

Toto jsou názvy hlavních světových společností zabývajících se přepravou kontejnerů:

– Hapag Lloyd
– OOCL
– DSV
– Maersk
– CMA CGM
– Evergreen
– Seaco
– ONE
– APL
– Kline

 

Konstrukce lodního kontejneru

 

 

Části a součásti kontejneru

 

 

Cor-ten ocel

Lodní kontejnery se vyrábějí ze speciální povětrnostně odolné oceli, nejznámější pod obchodní značkou COR-TEN (též Corten). Tato byla vyvinutá k odstranění nutnosti používání nátěrových hmot. Je-li po několik let vystavena povětrnostním vlivům, získává její povrch stálou, charakteristickou a esteticky působivou rezavou patinu. Další koroze pak postupuje již jen velmi pomalu. Proto si i kontejner s místy oprýskanou barvou zachovává dlouhou životnost bez nutnosti nákladné opravy a údržby.

 

Rohy

Jsou významnou součástí kontejneru. Jedná se o pevné krychle s prodlouženými otvory ve třech stranách, fungujících jako otočné zámky. Tento prvek dává kontejnerům jejich modularitu a umožňuje spojování hlavních nosníků. Jsou vyrobeny z lité oceli. Všechny otvory v jednom rohu a ani všechny rohy téhož kontejneru nejsou stejné. Tvar, rozměry a další parametry jsou dány normou ISO 1161.

 

Zvlněný plech

Kontejnery jsou známé vlnitými plechy, které tvoří jejich boky a horní část. I když je nemají všechny kontejnery (například chlazené kontejnery mají hladké vnější povrchy), většina z nich je má, a to za účelem zvýšení pevnosti. Existuje sice určitá variabilita rozměrů zvlnění, avšak většina moderních kontejnerů používá stejné rozměry zvlnění. Rozměr zvlnění je však odlišný na různých stranách jednoho kontejneru.

 

Zvlnění boků

Strany kontejneru mají obvykle svislé zvlnění. Jeho celková tloušťka má vliv na ztrátu vnitřní šířky kontejneru.

Většina kontejnerů má z jedné strany vrata. Na protilehlé straně je opět vlnitý plech. Má však odlišné zvlnění než plech na bocích, i když z dálky se může zdát stejné jako zvlnění boční.

 

Zvlnění zadního čela

 

Zvlnění vrat

Rovněž na vratech je zvlnění. Počet vln a jejich orientace se však u kontejnerů různých výrobců liší. Obvykle jde o dvě až pět vln (nejčastěji tři), orientované vodorovně, vertikálně centrované.

 

Zvlnění střechy

Od zvlnění ostatních stran kontejneru se liší. Má mírný sklon nebo konvexní ohyb ke stranám, aby odtékala dešťová voda. Nezasahuje až k samotným okrajům, nýbrž končí několik centimetrů od nich.

 

Podlaha

Podlaha přepravního kontejneru je obvykle vyrobena z překližky (tenké listy dřevěné dýhy, které jsou slepeny, každá „vrstva“ je otočena o 90 stupňů od sousední).

Překližka má obvykle tloušťku cca 28 mm a je vyrobena z 19 nebo 21 vrstev tropických tvrdých dřevin o vysoké hustotě.

Překližka je přišroubována do ocelových příčných „C“ nosníků pod podlahou. Neexistuje standardní velikost a rozestup těchto příčných nosníků. Obvykle však nejsou od sebe vzdáleny více než 60 cm a jsou přivařeny k oběma hlavním spodním nosníkům kontejneru.

 

 

Mezi pod podlahou, příčníky a úrovní země je obvykle cca 15 cm svislého volného prostoru.

 

Někdy je použita ocelová podlaha. Je pevnější než podlaha tradiční, je snáze omyvatelná a není třeba ji ošetřovat pesticidy.

 

 

Bambusová podlaha kontejneru vypadá podobně jako tradiční podlaha překližková, je však o něco více odolná proti škůdcům. Navíc bambusový materiál na případnou renovaci je v některých částech světa mnohem dostupnější než překližka.